Pojištění odpovědnosti členů výborů SVJ

Po bitvě je každý generál

Toto přísloví bezezbytku platí u společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), a to zejména v situacích, kdy se výboru SVJ něco nepodaří. Činnost člena výboru SVJ je náročná a zodpovědná. Lidé se této funkci věnují většinou ve svém volném čase a v mnoha případech prakticky bez nároku na honorář. Mají řadu povinností a jako "amatéři" často řeší věci, s nimiž se v běžném životě nikdy nesetkali. To přináší poměrně velké nebezpečí vzniku chyby, a s tím spojené škody způsobené společenství. A samozřejmě povinnosti tuto škodu nahradit.

Členům výboru, kteří odpovídají za řádný chod domu, určitě neudělal radost nový občanský zákoník, konkrétně pak § 159. Právě v něm je nově zakotvena povinnost členů voleného orgánu jednat při výkonu funkce pečlivě, odborně a s péčí řádného hospodáře. Porušení této povinnosti může mít za následek vznik povinnosti k náhradě škody. Způsobenou škodu totiž musí člen výboru, který ji zavinil, uhradit ze svých prostředků.

Cílem tohoto článku tak je vedle upozornění na tuto povinnost také nabídnout řešení negativních dopadů případných škod na soukromý život členů výboru.  Vhodným řešením může být pojištění odpovědnosti členů výboru společenství vlastníků, které nabízí Česká pojišťovna.

Členy výboru SVJ mohou kdykoliv dostihnout chyby, které vzniknou například v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí domu, s opomenutím při provádění povinných revizí v bytovém domě, s nesplněním povinností ve vztahu k úřadům, vlivem nedostatečného zajištění podpůrných služeb pro řádné fungování domu nebo jsou způsobeny nedodržením stanov při řízení společenství.

Mezi povinnosti členů vedení společenství náleží také řádná správa svěřených finančních prostředků a péče o řádné vymáhání neuhrazených pohledávek, a to zejména vůči vlastníkům jednotlivých jednotek. Jedná se např. o platby do fondu oprav, úhrady za dodávky tepla apod. S rostoucím zadlužováním české populace je spojena i vyšší míra výskytu insolventních dlužníků, kteří mají více různých věřitelů. Pokud tito dlužníci ztratí schopnost splácet své dluhy, ocitají se v tzv. úpadku a je zahájeno řízení podle insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění).  Zákon zakotvuje poměrně přísná pravidla pro uspokojování pohledávek věřitelů a vyplývají z něj i povinnosti pro osoby, které jménem věřitelů jednají. Pokud je věřitelem pohledávky za insolventním dlužníkem společenství vlastníků jednotek, musí zákonem stanovená pravidla plnit právě výbor společenství.

Klíčovou povinnost výboru společenství představuje včasné přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. To se vztahuje i na veškeré pohledávky. Například i na ty, které již byly dříve přiznány soudem a jsou aktuálně vymáhány v rámci exekuce. Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení je třeba učinit ve lhůtě stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku, která bývá poměrně krátká (např. 2 měsíce). Nejvýznamnější úskalí tohoto postupu spočívá v tom, že rozhodnutí není zasíláno jednotlivým věřitelům, a tedy ani společenství vlastníků jednotek a je pouze na každém z věřitelů, jak si ochrání své pohledávky. Nejjednodušší cestou je pravidelný monitoring veřejného rejstříku probíhajících insolvenčních řízení, který lze nalézt na internetových stránkách  https://isir.justice.cz. Rejstřík obsahuje vyhledávač dlužníků (podle jména, příjmení apod.) a lze tak jednoduše ověřit, zda je proti konkrétnímu dlužníkovi vedeno insolvenční řízení, popř. lze i zjistit jeho aktuální stav.    

Pokud věřitel, v tomto případě SVJ, nemá přehled o probíhajících insolvenčních řízeních, vystavuje se nebezpečí zmeškání lhůty pro přihlášení pohledávky. Taková skutečnost má za následek to, že soud k takové pohledávce nepřihlíží a v rámci insolvenčního řízení nebude uhrazena, a to ani zčásti. Přihlásí-li vedení SVJ pohledávku pozdě nebo ji nepřihlásí vůbec, ztrácí tím šanci na její zaplacení. Faktická ztráta vymahatelnosti pohledávky pak může založit nárok na náhradu škody vůči členům výboru, kteří jsou povinni k úhradě takové škody ze svých vlastních prostředků. Je tomu tak i v situaci, kdy funkci ve vedení společenství vykonávají bezplatně. Ochranu před tímto rizikem nabízí právě pojištění odpovědnosti od České pojišťovny.

Pro úplnost je třeba upozornit, že ke vzniku škody, a tedy i k povinnosti ji nahradit, nedochází automaticky jen tím, že pohledávka nebyla včas přihlášena a nelze ji tak již uplatnit v probíhajícím insolvenčním řízení. Při určení výše škody je nutné ověřit, v jakém rozsahu by byla pohledávka uhrazena v případě včasného přihlášení. V rámci insolvenčního řízení jsou pohledávky přihlášených věřitelů uhrazeny jen v části, na jakou stačí majetek dlužníka. Pokud takový majetek postačuje např. jen k zaplacení 1/3 dluhů, může být škodou pouze 1/3 z výše původní pohledávky SVJ. Pouze tuto část jsou povinni uhradit v rámci náhrady škody členové vedení společenství a pouze tuto část může krýt pojišťovna v rámci plnění z pojištění.

A na závěr důležité upozornění. Pojištění kryje pouze škody, které mohou nastat v budoucnu, včasné sjednání pojistné smlouvy je tak velmi důležité a není vhodné ho odkládat. Pokud již ke vzniku škody došlo, nelze totiž situaci zpětně zachraňovat dodatečným uzavřením smlouvy.

Pokud potřebujete bližší informace nebo máte zájem o pojištění, kontaktujte nás na:

Česká pojišťovna a.s.

Na Pankráci 1720/123

140 00 Praha 4

+420 702 283 519

Vera.juptnerova@ceskapojistovna.cz

Autor:

JUDr. Schus Martin

Vrchní disponent pojištění senior

Česká pojišťovna a.s.